Sedím doma a venku prší. Nebo spíš leje…jako z konve, jak se říká. Mám chvíli klidu, starší syn je v školce, kam začal chodit asi čtrnáct dní dozadu a je tam moc spokojený. Tak spokojený, že by chtěl chodit i o víkendu. Příští sobotu je mu pět let. Ale o tom zase třeba v jiném článku.
Takže zpátky ke chvilce klidu, ve které mě mezi tím než jsem dopsala první odstavec, dcerka vyrušila s tím, že potřebuje vytáhnout jiné lego a také že potřebuje jogurt.
KRÁTKÉ CHVÍLE
Rodičovské chvíle klidu jsou poněkud krátké a pokud chcete dokončit něco smysluplného, s nekonečným odbíhám k něčemu jinému je to těžké. Ale to znáte určitě všichni moc dobře.
Takže opět se zdá, že by to na chvíli mohlo vyjít, takže jedeme dál 🙂 Chtěla jsem se dostat k tomu, proč tady vůbec píšu. Proč jsem se rozhodla sdílet kus svého života.
Rodičovství je obecně opravdu velice náročné a složité období života. Každý rodič se snaží pro své děťátko dělat to nejlepší. V dnešní době, kdy je na každou věc aspoň milion návodů, se těžko orientuje v tom, co a jak všechno dělat.
A tak když se člověk nadchne přečtenou knížkou, článkem nebo čímkoli o tématu, které ho zrovna zajímá, tak jde s novým zjištěním do reality života.
JE TO PAST
Potom ale lehce spadne do pasti. Do pasti proto, že posléze zjistí, že v realitě to jaksi pokulhává. Že mu to s tou jeho realitou nejde skloubit dohromady, i když by opravdu moc chtěl, i když se mu ta teorie z knížek moc líbí.
VŠECHNO JE JEDINEČNÝ
Mé sdělení tímto je, a zároveň jsem toho živým příkladem, že na všechno si člověk musí přijít sám. Co zrovna jemu pasuje do jejich způsobu života. Jaký je on sám, jaké je děťátko, jaké mají možnosti, jaké prostředí. Je toho milion. A bambilon kombinací, co všechno může vzniknout. A nikdy se to neopakuje. Všechno je jedinečný.
Proto je tady každá rada drahá, i když každá rada je cenná! Nechci nikoho nabádat k tomu, aby si nic nečetl, nebo aby se nezajímal o způsoby jak komunikovat s dětmi, aby neposlouchal žádné rady. To opravdu ne. Naopak!! Je dobré, ne-li potřebné, vědět, jaké možnosti jsou, co mohu použít, co se mi libí a co se mi nelíbí. A pak to zkusit zapojit do svého života a jestli to je s tímto životem slučitelný.
JE NÁS TU HODNĚ
Co tomuto procesu zjišťování dost pomáhá? Sdílení!! Sdílení s ostatními rodiči. A od toho jsem tady! Chci s Vámi sdílet. Sdílet krásné i ne až tak krásné chvilky, které s mými dětmi zažívám. A možná právě to gró, je sdílení ne až tak krásných chvilek, které mohou být pro mnohé z nás úlevné. Úlevné v tom, že se u toho řeknete…ach nejsem v tom sám/a, díky bohu!!
Chtěla bych tímto blogem u rodičů celého světa (hahaha) zasít semínko lehkosti bytí a žití
Jsem vděčnou mámou dvou úžasných a energických dětí. Každý den s nimi je jiný. Snažím se s nimi držet krok, uchovat si klidnou mysl a skrze ně dobíjet i svou energii. Energie mají na rozdávání a společně se učíme užít si ji každý den naplno.
Mým přáním je pomáhat rodičům nacházet svou vlastní cestu, jak si vytvářet harmonický vztah s dětmi a důvěřovat dětem v jejich cestě životem.
Více o mě si můžete přečíst v mém příběhu.